Německý Imperativ - Rozkazovací způsob

Imperativ neboli rozkazovací způsob slouží k vyjádření příkazu či zákazu. Imperativ je jako slovesný způsob hojně užívaný jak v pasné tak i mluvené řeči a pro svou (ne)náročnost často náleží k prvním gramatickým kapitolám.

S rozkazovacím způsobem se nejčastěji setkáváme ve 2. osobě jednotného čísla (vyskytuje se však i ve všech ostatních, kromě první os. jednotného č.). Imperativ v němčině, stejně jako v češtině, rozlišuje mezi tykáním a vykáním osobě, jíž je rozkaz určen: Ruf mich morgen an! – Zavolej mi zítra!/ Rufen (Sie) mich morgen an!- Zavolejte (Vy) mi zítra!

Gramatická cvičení

Příklad: Wenn du etwas von Marc hörst, dann ruf mich bitte an! [anrufen]
1.) Lange nichts von dir gehört. doch bitte mal wieder an. [rufen]

2.) Dein Bruder langweilt sich. doch bitte mit ihm. [spielen]

3.) Du schlägst mich. Das tut weh. bitte ! [aufhören]

4.) Warum stehst du immer noch? ! [fahren]

5.) Was hast du dort? es mir! [geben]

6.) Ich habe keinen Schlüssel. mir bitte deinen. [geben]

7.) ! Befiehlt das Herrchen seinem Hund. [sitzen]

8.) Du hast schmutzige Hände. sie bitte waschen und zum Essen. [gehen / kommen]

9.) , deine Suppe wird kalt. [essen]

10.) Hier hast du das Geld. es! [nehmen]

11.) Willst du mir nicht sagen, was du getan hast? ! [sprechen]

12.) Auch du Fritz. ! [lesen]

13.) Hier dürfen Ihr nicht hin. wo ihr seid! [bleiben]

14.) Ihr wollt schon gehen? doch noch etwas länger. [bleiben]

15.) Hier habt ihr den Text. Bitte ihn! [lesen]

Zobraz správné výsledky >>

Zpět: "Časy & způsoby"